Tejpování prstů a rukou pro horolezce: Kompletní průvodce technikami a tipy

To zná snad každý, kdo se zakousl do lezení po skalách nebo stěnách víc než jen příležitostně – ten okamžik, kdy začne palec pálit, ukazováček tahat a článek prstu protestovat skoro při každém kroku nahoru. Ze začátku se tomu smějeme a laškujeme, že „teď teprve začínáme pořádně lézt“. Jenže když pak v tréninku nebo na vícedélce zaboříte prsty do ostré spáry, tenká kůže začne prohrávat. Tady přichází ke slovu tejpování. Chytřejší to zvládnou už dřív, ti méně šťastní začínají googlit až když kromě kůže bolí už i šlachy. Tejp je mezi lezci něco jako švýcarský nožík – kravina, dokud ho nepotřebujete, a pak už bez něj nevyrazíte ani na boulder v Brně, ani na vápno u Moravského krasu.

Proč tejpovat – role tejpování v lezeckém světě

Představa, že tejp je jen „náplast“ pro roztrhanou kůži nebo na krvácející mozol, je stará škola. Dneska je tejpování komplexní metoda, jak dlouhodobě chránit nejen kůži, ale hlavně šlachy, klouby a vazy. Zvlášť když lezení přeroste do pravidelného sportu, začnou se ozývat přetížené prsty a začátečnické „lezaliny“. Málokdo ví, že správným tejpováním se dá předejít i chronickým problémům – třeba de Quervainově tenosynovitidě, nebo dokonce únavovým zlomeninám článků prstů. Ostatně, podle průzkumu mezi zkušenými bouldristy v Německu až 70 % z nich používá tejp pravidelně během tréninku.

V praxi tejp nejen zmírňuje bolest a chrání kůži, ale taky mechanicky fixuje křehké klouby před přetížením a mikroúrazy. Pokud lezeš často a do „masa“, tejp je prevence i pojištění. Rozdíl poznáš hlavně při těžkých krokách na ostrých chytech, kde kůže (ale hlavně šlachy) dostávají pořádnou nálož. Ta správná páska navíc dokáže „přenastavit“ tah přes bolestivé místo tak, že nemusíš týden odpočívat kvůli puchýři nebo vykloubenému prstu.

Ještě jeden důvod, proč se vyplatí tejpovat: společná etika mezi lezci, hlavně ve spárách a při boulderingu. Když se někdo ve skupině špatně tejpuje nebo vůbec, ostatní většinou neváhají poskytnout radu nebo půjčit svůj zlatý proužek lepiče. V těchto kruzích je tejpování nejen součást výbavy, ale i součást komunity – a to už něco znamená.

Typy tejpů, co je třeba vědět a jak vybrat ten správný

Na trhu dneska najdeš hromadu druhů tejpů a není tejp jako tejp. Mezi lezci jednoznačně vede klasický bílý tejp z oxidu zinečnatého (tzv. "leukoplast"), protože vydrží napínání i pot, netrhá kůži po odlepení a dobře drží. Síla a šířka je další věc, kterou řeší každý zkušenější lezec. Pro prsty je ideální šířka kolem 1,25 cm – tenčí se motá hůř a musíš lepit dvakrát dokola, širší zase zbytečně omezuje pohyb.

Specifickou ligou jsou pružné tejpy, tzv. "kinesio". Někteří na ně přísahají, protože dovolují prstu trochu víc pohybu, ale pravda je, že na větší fixaci a lepší ochranu šlach klasický bílý tejp nemá konkurenci. Rozdíl taky poznáš při dlouhém lezení – když se potíš, kinesio může sklouznout, zatímco obyčejný sportovní tejp většinou drží až do chvíle, kdy ho násilím sundáš.

Jeden chyták: nikdy si nekupuj levné tejpy „pseudoznaček“, které nejsou zálohované nějakým reálným testováním – paradoxně levnější tejpy se odlepují, drolí nebo aufnědrží špatně, což je při vícedélkách dost problém. Vleklý problém mezi lezci taky bývá odlepení tejpu v horku nebo při vlhku. Tip: před použitím si ruce i prsty dobře omyj horkou vodou, vysuš a pak rychle tejpuj. Prst si můžeš lehce přepudrovat magnéziem, bude líp držet. Při těžkých přeskoku na stěně se klidně neboj tejp zajistit ještě lékárničkovou "průhlednou" páską – ta vše udrží na svém místě aspoň do večera.

A pozor: mezi zkušenými borci koluje zajímavost, že někteří používají vlastní, předem připravené "tejpové proužky", které si nastříhají doma, aby nemuseli řešit nožík nebo zuby přímo pod stěnou. Tady platí: kdo je připraven, neprohrává.

Techniky tejpování prstů a rukou: Postupy, chyby a triky

Samotný způsob tejpování se liší podle toho, co právě řešíš – jestli máš rozedřenou kůži, namožený článek, nebo tě píchá v kloubu. Začneme klasikou: tejpování "A2 pouzdra" na druhém článku prstu. Mrzutost, kterou dobře znají bouldristi a ambiciózní lezci po prvních měsících intenzivního tréninku. Jak na to? Ovíj kruhově prst v místě druhého článku, ale hlavně neškrť, jinak si ucpeš krevní oběh. Tejp drž malinko napnutý, ne volný – ideálně dvakrát otočit dokola, aby nesklouzl. Pokud chceš větší stabilitu, použij dvě vrstvy křížem přes kloub, to je „X technika“, která rozděluje tah přes větší plochu a šetří šlachu.

Utržený polštářek nebo krvavý puchýřek? Klasika před kombinací s magnem. Vystačíš si s "vodorovným" tejpem – omotej 1-2x kolem každého zasaženého prstu. Spoje nech na hřbetu, aby ti nepřekážely na bříšku prstu. Pro lepší fixaci doporučuju použít tzv. "motýlek" – pruh nalepený diagonálně přes oba klouby kolem centra bolesti.

Občas je potřeba chránit celé dlaně – hlavně při spárovém lezení, kde kůže mizí rychleji než magnézium z prstů. Existuje „spárový tejp“, což je vlastně páska přes hřbet ruky a prsty ve tvaru obráceného Y nebo H. Nikdy nezačínej lepit tak, že omotáš prsty dokola a pak táhneš tejp přes dlaň – v polovině kroků ti začne sklouzávat. Správně vzorujte tejp podle tahu dlaně a přelepte každý prst zvlášť. Na Instagramu lezeckého světa běhají stovky videí, každé trochu jiné, ale vždy platí jedna zásada: neškrtit, lepit přes čistou a suchou ruku, spojku nechat mimo klouzavou plochu dlaně.

Jeden tip, který ti ušetří nervy: pokud se ti tejp shrnuje nebo škrábe, zkus ho po přilepení lehce nahřát hřbetem ruky nebo jemně přitlačit, aby se aktivoval lepící účinek. Skvělou vychytávkou je použití malého nožíku, abys nemusel tejp trhat zuby, což je nejen nepraktické, ale i nebezpečné (pravda, většina lezců ale na této tradici nedá dopustit, protože „to už k tomu patří“).

Když už máš tejp dole, neboj se přijít mezi zkušenější a poprosit o radu – často tě posadí na lavičku a během pár minut ti ukážou správný postup. Neexistuje jeden univerzální návod, každý prst je jiný, každý lezec má svoji „vychytávku“. Jen bacha na jednu věc: tejpování není zázrak, který spraví každé zranění – vyplácí se hlavně jako prevence a „pohotovostní řešení“, ne jako dlouhodobá náplast na natržený vaz.

Nezapomeň, že správná regenerace a střídání tréninků pomáhají stejně jako kvalitní tejp. Techničtí bouldristé v Brně často kombinují tejp s ledováním a pravidelnými masážemi, což může být drobnost, která oddělí další sezónu od stopky s dlouhodobou bolestí prstu. A pokud chceš vědět, jak ulevit vyloženě citlivé kůži, přidej pod tejp ještě kousek „průhledné“ náplasti (například známé „second skin“), která puchýř nebo trhlinu udrží v bezpečí pod vrstvou lepící pásky.

Lezení není o hrdinství s roztrhanou kůží, ale o radosti z každého kroku. Proto tejpuj s rozmyslem, sleduj svoje tělo a neboj se testovat různé techniky, které ti nemusí sednout hned poprvé. Zkušenost roste po kouscích s každou přelezenou cestou... a někdy právě díky tejpování můžeš jít dál, než sis kdy myslel.