Proč otékají kolena? Jak tejpování může pomoci s otokem

Asi nikdo nechce ráno vstát a zjistit, že má koleno naražené jak balon. Zvlášť když tě čeká dlouhý den v práci nebo jsi si zrovna naplánoval túru s rodinou. Otékání kolen ale není žádná vzácnost. Stačí blbě došlápnout, strávit hodiny v autě nebo si dát intenzivní fotbal po dlouhé pauze a koleno reaguje otokem.

Když koleno nateče, nejde jen o estetiku. Otok dost často znamená, že se uvnitř něco děje – klidně malý zánět, problém s vazy nebo jen reakce na přetížení. Člověk hned cítí napětí, ztuhlost, někdy i bolest. Vím, jaké to je, řešil jsem to vloni u Aničky po běžné procházce. Rozhodně není radno to bagatelizovat.

Důležité je zjistit, proč otok vlastně vznikl. Jinak postupuješ při úrazu, jinak u zánětu nebo po celodenním stání v práci. Když víš, co tě trápí, snáz najdeš řešení – třeba vhodnou tejpovací techniku, která otok zmírní a pomůže s regenerací. Pokud jde o nové nebo dlouhodobé otékání, dávej si pozor na další příznaky: silná bolest, zarudnutí, horečka? To už raději zbystři a poraď se s doktorem.

• Nejčastější příčiny otékání kolen
• Co přesně se při otoku v koleni děje
• Možnosti domácí léčby a kdy vyrazit k lékaři
• Jak na tejpování oteklého kolene v praxi

Nejčastější příčiny otékání kolen

Když se řekne otékání kolen, hned tě asi napadnou úrazy nebo přetížení. Ale těch důvodů, proč se koleno může nafouknout, je fakt dost. Jasně, někdy za to může jeden nepovedený pohyb, jindy ti koleno začne otékat úplně nenápadně. Přehled těch nejčastějších příčin ti pomůže lépe pochopit, co se v těle děje a jak na to.

• Úraz nebo přetížení – Klasika. Naražení kolene, podvrtnutí, náhlý pohyb, pád, nebo i opakované zatěžování (běhání, skákání, práce v kleku). V těchhle případech většinou nateče hlavně jedna noha, často i bolí a je teplejší na dotek.
• Zánět v kloubu – Ten může vzniknout po úraze, ale i bez něj. Někdy jde o reakci těla na větší zátěž, jindy třeba i chřipka nebo borelióza spustí zánět v koleni. Typické je zarudnutí, teplo a větší bolest.
• Opotřebení kloubu – U lidí po čtyřicítce kolena často otékají kvůli opotřebované chrupavce (artróza). S věkem kloub ztrácí ochrannou vrstvu a začne reagovat otokem.
• Voda v koleni (výpotek) – Tělo se někdy snaží chránit poškozené nebo namáhané koleno tím, že do prostoru kolem kloubu napustí tekutinu. Poznáš to podle měkkého otoku a pocitu "naraženého" kolene.
• Zánětlivá onemocnění – Například revmatoidní artritida, dna nebo některé autoimunitní nemoci. Otékají většinou obě kolena najednou a přidá se k tomu ztuhlost, hlavně ráno.

Občas může být důvod otoku úplně jednoduchý – několik hodin stát na nohou nebo dlouho sedět s pokrčenýma nohama. Sranda je, že podle průzkumu z roku 2023 víc než třetina lidí starších 45 let už někdy řešila větší či menší otok kolene.

Nikdy nechybuješ, když zkusíš vysledovat, kdy přesně otok kolene nastal – co jsi dělal předtím, jestli se ti podobné věci nestávají častěji, nebo jestli se k tomu nepřidala teplota či jiné příznaky.

Co přesně se při otoku v koleni děje

Když koleno oteče, znamená to, že se uvnitř kloubu nebo v jeho okolí drží víc tekutiny, než by mělo. Tělo to dělá jako obrannou reakci – snaží se tlumit náraz, chránit kloub a pomáhat s opravou poškozených tkání. Ale zároveň tohle zduření dost omezuje pohyb a koleno prostě bolí.

Nejčastěji se voda hromadí ve dvou místech:

• Přímo v kloubu – pak se mluví o výpotku (takové to vodové koleno, které doktoři někdy musí odsát jehlou).
• Pod kůží okolo kloubu – tady nateče podkožní tkáň a koleno pak vypadá "nafoukle" ze všech stran.

Otok může být následkem úrazu – třeba nataženého vazu, natrženého menisku, nebo prostě nadměrného zatížení. Někdy ale vznikne i kvůli zánětu (třeba při artróze), infekci nebo když selže nějaký vnitřní orgán (to už je spíš vzácnost, ale stát se to může).

Když tě trápí otok kolene, v tkáních se zvyšuje tlak, což omezuje proudění krve i lymfy. Tím se snižuje okysličení buněk, hojení běží pomaleji a bolest nebo tuhý pohyb se zhoršují. Právě proto není dobré otok ignorovat, je to signál, že něco není v pohodě.

Podle článku z české revmatologické společnosti je nejčastější příčinou otoku kolen u dospělých po 30. roce života právě opotřebení (artróza) a sportovní úrazy. Sami ortopedi taky potvrzují, že u akutního, většího otoku se často najde krvácení do kloubu – to jasně potřebuje vyšetření.

Jestli máš koleno nateklé víc dní a zhoršuje se to, je fakt lepší jít k odborníkovi. Naopak s malým otokem po námaze často stačí doma klid, led, zvednutá noha a třeba šetrné tejpování. Důležité je nic nepodcenit a vnímat, jak se koleno chová při zátěži i v klidu.

Možnosti domácí léčby a kdy vyrazit k lékaři

Oteklé koleno tě může pěkně přibrzdit, ale spoustu věcí zvládneš doma. První pomoc je jasná: klid a led. Když dáš koleni pauzu a budeš ho pravidelně chladit, většinou se otok kolene začne zmenšovat už za pár hodin. Leduj maximálně 20 minut, ať si neublížíš. Těsný obvaz nebo kompresní návlek může otok stáhnout, ale nesmíš to přehánět, ať neomezíš krevní oběh.

Když zvedneš nohu nad úroveň srdce, urychlíš odtok tekutiny z kolene. Šikovné jsou i lékárenské gely proti otokům – třeba s obsahem heparinu nebo ibuprofenu. Pomáhají s rychlejší úlevou. Hodně lidí sahá po over-the-counter lécích proti bolesti, ale pokud si nejsi jistý, raději nejdřív prober možnosti s lékárníkem nebo lékařem.

• Klid – Koleno nezatěžuj, pokud otok nezmizí.
• Ledování – Studené obklady maximálně 20 minut, několikrát denně.
• Kompresní bandáž – Stáhne otok, ale nesmí škrtit.
• Vyvýšená poloha – Nohu dávej nahoru, ideálně nad srdce.
• Gely a masti – Zkus přípravky z lékárny na otok a bolest.

Takhle vypadá, kdy ještě zůstat doma. Jsou ale případy, kdy už otálet nemá smysl:

• Otok je spojený s velkou bolestí nebo nejde na nohu vůbec došlápnout.
• Koleno je zarudlé, horké, máš horečku nebo zimnici – to už ukazuje na zánět nebo infekci.
• Pokud se opakuje otékání kolen bez jasné příčiny.
• Viditelně změněný tvar kolene nebo slyšet křupnutí při úrazu.

Když koleno bolí, teče a nejde ho pořádně ohnout víc než tři dny, je lepší to konzultovat s ortopedem. Výjimkou nejsou ani pravidelné kontroly u sportovců nebo lidí pracujících dlouho ve stoje. V některých případech může doktor doporučit odběr tekutiny, ultrazvuk nebo dokonce artroskopii, aby odhalil příčinu potíží.

Podle České společnosti pro ortopedii je skoro čtvrtina návštěv kolenní ambulance spojená právě s otoky kolene. Není ostuda, když se včas ozveš doktorovi. Včasná léčba pomůže předejít větším problémům později.

Jak na tejpování oteklého kolene v praxi

Když se pustíš do tejpování oteklého kolene, nejde o žádnou vědu, ale chce to trošku pečlivosti. Hlavním cílem je snížit otok, pomoct lymphě odvádět přebytečnou vodu a ulevit ti od tlaku. Rozhodně nepodceňuj přípravu. Tejpovací páska by měla být na čisté a suché kůži, bez krému nebo potu, jinak se prostě odlepí.

Nejčastěji používám barevné pružné pásky, tzv. kinesio tejpy. Ty mají tu výhodu, že neomezují pohyb a zároveň vytvářejí šetrný tah, který pomáhá „odlehčit“ místo s otokem kolene. Většinou se lepí několik pruhů podle směru toku lymfy – což je pryč od kolene směrem vzhůru po noze. Nemá cenu tejp táhnout moc silně, to by sis spíš přitížil.

1. Připrav koleno. Sedni si, nohu natáhni, koleno lehce pokrč. Oblast očisti, případně ohol chloupky (tape se pak lépe sundavá).
2. Nastříhej tejp. Budeš potřebovat cca 3–4 proužky délky tak, aby pohodlně přesahovaly oblast otoku okolí kolene.
3. Na základnu (kotvu) pásky sáhni bez natažení. Tu přilep lehce pod koleno. Pak vlastní pruh tejpu lepidlem směřuješ přes otok směrem vzhůru po noze. Jemně natáhni, maximálně na 10–15 % pružnosti.
4. Opakuj ve „vějířové“ variantě, kdy další pruhy lepíš přes koleno, aby pokryly otok z víc stran. Konec každého proužku zase zakonči bez napětí.
5. Pásku zahřej třením, vydrží pak lépe a nebude se odlepovat už po pár hodinách.

Pokud máš otevřené poranění kolene nebo vážný zánět, tejpování radši vynechej. To samé platí při alergii na lepidlo tejpu. V běžných případech ale tahle „vějířová“ technika opravdu funguje, hlavně když ji kombinuješ s elevací nohy a krátkými chladovými obklady.

• Kdykoliv tě páska začne víc svědit, pálit nebo se ráfek úplně odlepí, radši ji sundej.
• Tejpy obecně můžeš nosit kolem tří až pěti dnů, podle aktivity a stavu kůže.
• V akutních stavech pomáhá podle fyzioterapeutů snížit otok až o 30 %, s tím že někteří sportovci si všimli zlepšení už po 24 hodinách.

Drž se postupu a nesnaž se tejpem nahradit klasickou léčbu, když otok neklesá nebo koleno bolí pekelně – v takovém případě je cesta k doktorovi jasná volba.